Rozhodla jsem se, že udělám ......... No ty jsi se úplně zbláznila, co by tomu řekli lidi.
Už jste to ve svém životě někdy slyšeli? Já ano, v době, kdy jsem byla ještě v etapě života "co by tomu řekli lidi." A tak jsem poslouchala a žila, jak se ode mě očekávalo, až to došlo do fáze, že už bylo jedno co tomu řeknou lidi. Hrála jsem o život. A vyhrávám.
Není to, ale zadarmo. Ušla jsem dlouho cestu. Učila jsem se mít ráda sama sebe, učila jsem se opět dělat rozhodnutí bez toho co tomu kdo řekne. Přestala jsem žít jen pro své okolí, začala jsem žít svůj vlastní život.
Nešlo to bez pomoci odborníků, navštěvovala jsem psychologa. Pomalu se mi vracela dávná jistota a sebevědomí. Moje cesta by byla rychlejší, kdybych už tehdy potkala nějakého kouče.
A proto jsem kouč.
Na své životní pouti jsem schytala nejednu bolístku, potkalo mě nejedno trápení. Někdy jsem si říkal, proč se mi to děje. Dnes to vím. Všechno, co mě v životě potkalo, dobré i to zlé ve mě zanechalo nějaký otisk. To mi dnes hodně pomáhá v přístupu ke klientům. Jsem velmi empatická.
"S tebou se tak krásně povídá, to je takové jiné povídání než s ostatními holkami," řekla mi před lety kamarádka.
Uvědomila jsem si, že nevědomky jsem je koučovala už tehdy. "Ty vždycky tak dobře poradíš," dodala. A víš, proč vždy tak dobře poradím? Protože nikdy neradím, vždycky je to tvoje rozhodnutí, a to je pro tebe to nejlepší. A tak je to i s vašimi životy přátelé.